Conrad Armstrong, Noam Darom, Inna Levinson, Isfrid Angard Siljehaug
kurátor: Vasil Artamonov
pondělí 24. listopad
Požádali jsme Vasila Artamonova, aby kurátoroval výstavu z prací studentů ateliéru Intermediální kofrontace. Vasil Artamonov souhlasil a poprosil studenty o zaslání portfolií. Během několika týdnu mu přišli čtyři. Na základě toho se rozhodl, že bude vystavovat jen ten, kdo portfolio zaslal. Z každého portfolia vybral jen jedno dílo: od Inny Levinson video, na němž jsou paštikou namalované kopie známých obrazů (např. Henri Matisse, Tanec) slízávány psem, od Conrada Armstronga drobnou na dřev+né podložce namalovanou krajinu, od Noama Daroma na plátně namalovaný graf zachycující blízkost možnosti konce světa ve vztahu k politické situaci či jaderné hrozbě, a od Isfrid Angard Siljehaug čtyři stejné tužkové kresby znázorňující jakéhosi superhrdinu.
středa 26. listopadu 2008
pátek 21. listopadu 2008
Marie Haškovcová
Nikdo nečte
host výstavy: Jiří Valoch
3. listopadu 2008
Text Marie Haškovcové:
Vyjímám - na základě výhradního „administrátorského práva“ - z proudícího toku informací útržky textů a vlastních úvah. Výpovědi skládám podle určitého „algoritmu“ do vizuálních forem, jež následují některé z obecných principů výstavby ornamentu (symetrie, repetitivnost, rytmus…, „magnetismus“ přitahující počátky nebo konce slov, kruhové výseče…) Rukopisné záznamy – psané i následně mnohokrát mechanicky zmnožované (kopie rozpouštějí jedinečnost rukopisu) – vřazuji do hypoteticky nekonečné sítě, kterou lze „číst“.
výpověď – rukopis – ornament/ rukopis – individualita – kopie/ řád – ozdoba – nadbytečnost/ nadbytečnost – mechanické zmnožování – rozmělňování/ exkluzivita – folklór – lidové umění
Ornament bývá vnímán jako „ozdoba“ (se zřetelem k jeho dějinám, vztahu k umění „vysokému“ i „nízkému“, k folklorním projevům a lidové tvorbě, umění východních kultur, symbolickým i magickým významům, propojeností se zobecňováním přírodních forem a principů), zároveň jako forma, jež nabízí určitý způsob organizace (řád, struktura…), i jako jistá nadbytečnost, umožňuje nekonečné násobení prvků spjatých určitou (rytmickou, proporční, symetrickou) souvislostí, vytváření i rozmělňování „obsahu“… Struktura, která využívá vizuálních forem z textu, se nemůže nedotknout odkazu vizuální poezie.
Na základě předchozích rozhovorů jsem k výstavě v Galerii 207 pozvala teoretika a umělce Jiřího Valocha, jenž se vztahem obrazu a textu – teoreticky i ve své volné tvorbě (vizuální a konceptuální poezie zaměřená na reflexi jazyka, textové instalace…) – od 60. let soustavně věnuje. Poslal mi poštou několik pro tuto příležitost psaných textů se svolením jakkoli s nimi naložit. Texty (včetně dopisu s obálkou) jsem mechanicky rozmnožila a seskládala podle „mých“ pravidel a pokusila se zapojit do své sítě. Zajímal mě způsob a okolnosti práce s „cizím“ rukopisem, „cizími“ texty a možnost jejich zapojení do vlastních „struktur“, s kontextem „cizí“ tvorby…
Texty:
Nikdo nečte. Pokud čte, stejně nerozumí. Pokud čte a rozumí, stejně zapomene. (Stanisław Lem)/… číst odborné texty jako básně…/pondělí začíná v sobotu (Boris a Arkádij Strugačtí)/…počet celkových skórů v testu s nabídnutými odpověďmi… (Zdeněk Půlpán)/… Mea culpa (Brian Eno – David Byrne, My life in Bush of Ghosts)/… k problematice hledání podstatného…(Zdeněk Půlpán)/…mlčeti zlato…/ skoro vždy, často, obvykle, někdy, zřídkakdy, téměř nikdy, takřka vyloučeno (Neostrá logika…)
Nikdo nečte
host výstavy: Jiří Valoch
3. listopadu 2008
Text Marie Haškovcové:
Vyjímám - na základě výhradního „administrátorského práva“ - z proudícího toku informací útržky textů a vlastních úvah. Výpovědi skládám podle určitého „algoritmu“ do vizuálních forem, jež následují některé z obecných principů výstavby ornamentu (symetrie, repetitivnost, rytmus…, „magnetismus“ přitahující počátky nebo konce slov, kruhové výseče…) Rukopisné záznamy – psané i následně mnohokrát mechanicky zmnožované (kopie rozpouštějí jedinečnost rukopisu) – vřazuji do hypoteticky nekonečné sítě, kterou lze „číst“.
výpověď – rukopis – ornament/ rukopis – individualita – kopie/ řád – ozdoba – nadbytečnost/ nadbytečnost – mechanické zmnožování – rozmělňování/ exkluzivita – folklór – lidové umění
Ornament bývá vnímán jako „ozdoba“ (se zřetelem k jeho dějinám, vztahu k umění „vysokému“ i „nízkému“, k folklorním projevům a lidové tvorbě, umění východních kultur, symbolickým i magickým významům, propojeností se zobecňováním přírodních forem a principů), zároveň jako forma, jež nabízí určitý způsob organizace (řád, struktura…), i jako jistá nadbytečnost, umožňuje nekonečné násobení prvků spjatých určitou (rytmickou, proporční, symetrickou) souvislostí, vytváření i rozmělňování „obsahu“… Struktura, která využívá vizuálních forem z textu, se nemůže nedotknout odkazu vizuální poezie.
Na základě předchozích rozhovorů jsem k výstavě v Galerii 207 pozvala teoretika a umělce Jiřího Valocha, jenž se vztahem obrazu a textu – teoreticky i ve své volné tvorbě (vizuální a konceptuální poezie zaměřená na reflexi jazyka, textové instalace…) – od 60. let soustavně věnuje. Poslal mi poštou několik pro tuto příležitost psaných textů se svolením jakkoli s nimi naložit. Texty (včetně dopisu s obálkou) jsem mechanicky rozmnožila a seskládala podle „mých“ pravidel a pokusila se zapojit do své sítě. Zajímal mě způsob a okolnosti práce s „cizím“ rukopisem, „cizími“ texty a možnost jejich zapojení do vlastních „struktur“, s kontextem „cizí“ tvorby…
Texty:
Nikdo nečte. Pokud čte, stejně nerozumí. Pokud čte a rozumí, stejně zapomene. (Stanisław Lem)/… číst odborné texty jako básně…/pondělí začíná v sobotu (Boris a Arkádij Strugačtí)/…počet celkových skórů v testu s nabídnutými odpověďmi… (Zdeněk Půlpán)/… Mea culpa (Brian Eno – David Byrne, My life in Bush of Ghosts)/… k problematice hledání podstatného…(Zdeněk Půlpán)/…mlčeti zlato…/ skoro vždy, často, obvykle, někdy, zřídkakdy, téměř nikdy, takřka vyloučeno (Neostrá logika…)
Marie Haškovcová
Nikdo nečte
host výstavy: Jiří Valoch
3. listopadu 2008
Marie Haškovcová poprosila Jiřího Valocha o příspěvek na výstavu. Jiří Valoch jí poslal poštou několik básní, které byly vystaveny na počátku výstavního prostoru. Dále bylo v prostoru galerie umístěno několik obrazů a jeden objekt, přes které se okolo obvodu po stěnách linula a rozvíjela linie textu, která využívala poslaných básní a rukopisu Jiřího Valocha a rukopisných poznámek Marie Haškovcové.
Nikdo nečte
host výstavy: Jiří Valoch
3. listopadu 2008
Marie Haškovcová poprosila Jiřího Valocha o příspěvek na výstavu. Jiří Valoch jí poslal poštou několik básní, které byly vystaveny na počátku výstavního prostoru. Dále bylo v prostoru galerie umístěno několik obrazů a jeden objekt, přes které se okolo obvodu po stěnách linula a rozvíjela linie textu, která využívala poslaných básní a rukopisu Jiřího Valocha a rukopisných poznámek Marie Haškovcové.
Noam Darom
Babiččin průvodce: Jak ulovit kyklopa
úterý 11. listopadu 2008
úvodní akce:
Noam Darom udělal díry do stěny galerie do špice přitesaným kmenem smrku.
instalace:
Vchod do galerie byl překryt dřevotřískovými deskami, do kterých byl vyříznut zamykatelný otvor. V samotném nitru galerie bylo vystaveno několik objektů, ponechán smrkový kmen, pověšeny dna obrazy, jedna kresba, jeden tisk a k listování poskytnut katalog sochařky a babičky Noama Daroma.
Babiččin průvodce: Jak ulovit kyklopa
úterý 11. listopadu 2008
úvodní akce:
Noam Darom udělal díry do stěny galerie do špice přitesaným kmenem smrku.
instalace:
Vchod do galerie byl překryt dřevotřískovými deskami, do kterých byl vyříznut zamykatelný otvor. V samotném nitru galerie bylo vystaveno několik objektů, ponechán smrkový kmen, pověšeny dna obrazy, jedna kresba, jeden tisk a k listování poskytnut katalog sochařky a babičky Noama Daroma.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)