Petr Krátký
Best of Better
9. února 2009

Projekt Petra Krátkého pro Galerii 207 je koncipován podle knihy rad a návodů pro uspořádání interiéru ze 70. let. Krátký zde podle půdorysu pokoje zobrazeného v knize (shodou okolností podobné velikosti jako prostor galerie) vymaloval podlahu na způsob pruhovaného koberce a na zdi rozvěsil dvě plátna (nikoli však obrazy, neboť plátna nebyla nijak umělecky ztvárněna, pouze ponechána v „surovém“ stavu). „Obrazy“ pak mohl každý návštěvník uspořádat podle vlastního uvážení, a zde se dostáváme k hlavní myšlence Krátkého projektu. V autorově textu se dočteme, že „ústřední úlohou projektu je zjistit, do jaké míry je možno chápat význam obrazu v závislosti na prostředí, se kterým koresponduje.“ Pointa je však v tom, že divák nemá volbu co si na stěnu pověsit, ale pouze kam či jak. Stejně tak snahy o jakousi originalitu socialistického interiéru jsou spíše popřeny nedostatkem materiálů a jakéhokoliv výběru; chtěl – li si tedy někdo vylepšit pokoj podle rad z knihy, dostal se zase pouze do uniformované skupiny lidí, kteří s knihou pracovali také. Smyslem však není kritika jen poměrů minulých – podíváme-li se do našich „moderních“ obývacích pokojů, uvidíme ve většině případů jiné řešení než sestavy z IKEA? Stejně tak nepůvodní a neosobité jsou i časopisy o bydlení a bytové architektuře, které jsou často jen maskovanými reklamními plátky zahraničních designových výrobků, běžným smrtelníkům nedostupných. Změnila se naše společnost natolik, abychom se dokázali vymanit z „panelákového“ myšlení, které dokazuje i následování nejmódnějších „trendů, které jsou in“, ale kterými se řídí každý?

Kateřina Štroblová