Alžběta Říhová
Situation Of
Instalace Alžběty Říhové představovala na zdi vymezený obdelníkový obrazec vytvořený z vyhozených duší jízdních kol. Podle jejích slov vychází tato instalace z půdorysu židovské synagogy, dnes používané jako vietnamská tržnice. Prázdné důše mají mít tedy zástupný význam metafory prázdné a neužitečné funkce formy. V kontextu předešlé práce Alžběty Říhové lze vysledovat určitou návaznost ve snaze vytváření artefaktů-obrazů, které chtějí nést dílčí obsah, který se umění týká v podstatě nepřímo. Dalším rysem její tvorby je také snaha o dosažení ikoničnosti zobrazovaného, méně pak ikoničnosti obrazu samotného. Určitým handicapem v dosavadním vývoji její tvorby je možná příliš školní naplňování zadaných témat a už méně snaha o nalézání vlastních důvodů a postupů k tvorbě a tím vytváření esteticky standardních obrazů. Výstava Alžběty Říhové v Galerii 207 se neřadí určitě k těm podprůměrným, ale bohužel také ne k těm úplně podařeným. Význam „prázdnosti“ materiálu a jeho použití k vytvoření obrazu se v konečném výsledku zcela nepotkalo s celkovým dojmem instalace, která se jevila také jako prázdná a nedokončená. Schéma obsahu nabízelo opět jen schéma i po formální stránce, čímž došlo k poměrně nezáživnému a velmi stručnému zacyklení. I přesto je nutné dodat, že Alžběta Říhohá je přemýšlivá malířka a její způsob uvažování nad malbou a obrazem (a jejich případnými přesahy) může být do budoucna přínosný a neotřelý.
Radim Langer
Žádné komentáře:
Okomentovat