Tomáš Svoboda: Bez názvu
Edward Sapir a Benjamin Whorf formulovali tezi, že jednotlivé kultury vidí a interpretují svět skrze svůj jazyk. Mluvčí z různých prostředí tak mohou na základě svých jazykových schopností vnímat tentýž fenomén jiným způsobem.
Tomáš Svoboda zkoumá ve své konceptuální tvorbě souvztažnost textu a imaginace. Pomocí metody katalogizování věcí či jevů (soupis všech předmětů v bytě, textů v jedné ulici, komponentů automobilů) zkouší míru a intenzitu divákovy představivosti. Krátkými úsečnými informacemi nutí vytvářet příběhy a používá slova jako spouštěč emocí.
V Galerii 207 vytvořil Svoboda jednoduchou instalaci jednoho digitálního fotorámečku, v němž se náhodně střídalo několik snímků. Princip náhody zde tak sehrál významnou roli, neboť po chvilce pátrání po logice střídání snímků divák zjistil, že k obměně nedochází podle nějakého řádu; příběh, který mohly obrázky ilustrovat, tak byl pokaždé jiný a pro každého tak svým způsobem jedinečný.
Svoboda se tak opět vrací k jiné formě zobrazení jako podnětu k vlastní interpretaci světa, text byl v tomto případě nahrazen obrazem, který je sice o něco méně abstraktní než slovo, ale vizuální komponenta naopak působí na dojmy z naší zkušenosti či fantazie.
Kateřina Štroblová
instalace, fotorámeček
digitální obraz
digitální obraz
digitální obraz
digitální obraz
digitální obraz
autor v instalaci
Žádné komentáře:
Okomentovat