6. 5. 2013
DOMINIK GAJARSKÝ
Alechin
vs. Capablanca
Host: MARIE LADROVÁ
Dominik
Gajarský patří mezi umělce nejmladší, nastupující generace a je členem hudební
skupiny Table. I přes to, že je stále studentem pražské AVU, má již za sebou
několik zajímavých výstav. Ve své tvorbě se často vztahuje k avantgardě první
poloviny minulého století, ať už vizuálně či tematicky.
Do Galerie 207
Dominik připravil hudební skladbu pro theremin, kterou zahrála Marie Ladrová.
Skladba je
hudebním přepisem slavné šachové partie, kterou sehrál Alexandr Alexandrovič
Alechin a José Raúl Capablanca v roce 1927. Bylo to poprvé, co Alechin
porazil Capablancu v šesti partiích a stal se tak novým mistrem světa.
Touto
performancí se autor opět vztahuje k třicátým letům dvacátého století, jak
časově, ale hlavně spíše tematicky. Šachy byly oblíbenou hrou a někdy i tématem
autorů jako byli Marcel Duchamp, Man Ray, Francis Picabia a také John Cage. Nejznámější
umělecká díla týkající se šachů tvořil Marcel Duchamp, který byl nejlepším a
nejvášnivějším umělcem hrajícím šachy. Jeho snem bylo stát se profesionálem a
být nejlepším šachistou Francie, na což usilovně trénoval. Jeho lásku
k šachům dokazuje i jeho výrok „ All
artists are not chess players – all chess players are artists“ ( Ne všichni
umělci jsou šachovými hráči – všichni šachoví hráči jsou umělci).
V roce
1968 se uskutečnila performance/šachová hra s názvem Reunión,
kterou sehráli střídavě Marcel Duchamp a Teena Duchampová proti Johnu Cageovi.
Organizátorem performance byl John Cage spolu s muzikanty Davidem Tudorem,
Gordonem Mummaem a Davidem Behrmanem. Hra se hrála na speciálně připravené
elektronické šachovnici vytvořené Lowellem Crossem, jež snímala pohyb
jednotlivých figurek a převáděla jej na zvuk a světlo v reálném čase během
šachového zápasu.
Dominik zvolil
podobný způsob přepisu, kde jednotlivé tahy přepisoval do not a vznikla tak
čistá skladba zapsaná v notách, kterou Marie Ladrová hrála. To, že performance
měla klasický formát hudebního vystoupení, bylo velmi příjemné a celá akce působila
až pietně, což podpořila i volba nástroje, který zní podobně jako zpěv.
Theremin je také koncepčně vhodně zvolen, protože je to první bezdotykový
nástroj, který byl vynalezen roku 1919. Bezdotykové hraní, jakási nehmotnost,
je také zajímavým aspektem v souvislosti s již dávno ukončeným
šachovým zápasem.
Myslím, že
bylo velmi vhodné performanci koncipovat takto decentně, protože technicky
náročná metoda, kterou v roce 1968 zvolil John Cage, by v současné
době působila nejspíš trochu „diskotékově“ (pouze efektně) a neměla by takovou sílu.
text: Jan Nálepa
foto: Dominik Gajarský
Žádné komentáře:
Okomentovat